ZPOVĚĎ OBĚTI #13: "Zneuž*val mě můj vlastní bratr. Tohle je ve společnosti absolutní tabu" 

Říkám to pořád a řeknu to znovu, nejlepší kontent na českém yt. Paní posílám hodně sil a lásky. Je to příšerný, co se v tom světě děje a je mi to ta líto..

Petře děkujeme ti, za novou zpověď. ❤️👍🏻

Toto video bylo pro mě opravdu hodně těžké sledovat a vůbec ho dokoukat, hlavně proto že mám podobnou zkušenost jako slečna ve videu. Doufám že jí můj příběh aspoň trochu pomůže, aby věděla že v tom není sama. 🖤 Jsem z velké rodiny, kde jsme si byly vždycky všichni dost blízcí, ale já si byla blízká hlavně s mým o 4 roky starším bratrancem. Když jsem se narodila, bratranec mě měl strašně rád, rád se o mě staral a byly jsme jako sourozenci. Několik let jsme spolu trávili dětství, v zimě sáňkovali a u něj doma hráli hry na PlayStationu. To se ale zlomilo v mých asi 8mi letech (nepamatuju si věk přesně, protože jsem se dlouhé roky snažila tohle období vytěsnit) kdy jsem často u bratrance přestávala a trávili jsme spolu tím pádem ještě víc času než předtím. Jednou jsme seděli u jeho PC a on mi začal ukazovat e*otické hry na jedné nejmenované stránce. Já samozřejmě v tý době neměla ani páru o co se jedná (doslova jsem sbírala "petčopy" a koukala na my little pony). Ukazoval mi různé hry a já jen koukala. On se mě potom zeptal, jestli bych nechtěla něco z toho zkusit, že mi to bude příjemné apod. Nechtěla jsem ho zklamat, byl pro mě v mnoha věcech vzor, tak jsem souhlasila. Povalil mě na postel a začal mě jazykem "uspokojovat" tam dole. Já jsem jenom nehybně ležela a čekala až konečně skončí, nevěděla jsem co se děje ale uvnitř jsem věděla že je něco špatně a že by se to dít nemělo. Tohle se opakovalo ještě několikrát, kdy už se mě ani neptal a časem chtěl abych "dělala dobře" i já jemu. Nevydržela jsem to a přestala jsem k němu chodit na přespání, s tím že jsem si myslela že se tomu vyhnu a bude všechno jako dřív. Mamce jsem doma řekla jen to, že se mi po ní večer stýská a že proto tam nechci už spát. Jednoho dne, to vygradovalo extrémně. Pamatuju si že bylo léto a my jsme byly ten den sami s bratrancem u babičky a dědy. Ten den probíhal celkem v klidu, normálně jsme si hráli jako bratranec se sestřenicí jako dřív. V tom mi řekl, že přijde jeho kamarád (kterého jsem dobře znala) a že spolu něco vyzkoušíme, netušila jsem co mě čeká. Naivně jsem si myslela že třeba přinese nějakou hru. Kamarád přišel a šli jsme do takové kůlny co je na zahradě, bylo tam staré sedadlo z auta. Oni mi řekli ať si na něj sednu, tak jsem tak udělala. Z ničeho nic si oba sundali kalhoty a řekli mi ať si já sundám kalhotky. Byla jsem tak mimo z toho co se právě děje a kalhotky jsem si sundala. Sedo-ležela jsem na té sedačce a oni se domlouvali jak se na mě budou střídat. Dva 12ti letí kluci, se domlouvali jak budou mít pohlavní styk s malou 8mi letou holkou. Rozbrečela jsem se. Řekli mi ať jsem ticho, že se mi to bude určitě líbit a podobné kraviny. Už se ke mě ten jeho kamarád blížil, když v tom jsem uslyšela jak se otevírá brána která byla před barákem, přišla mamka s tetou (bratrancovou mamkou). Šťastně a zoufale jsem se oblékla a utíkala jsem za ní, po cestě jsem utřela slzy a dělala že nic. Od té doby jsem s bratrancem omezila kontakt na minimum, až jsem byla v pubertě jsem se s ním párkrát byla projet autem, kde na mě mel sexuální narážky a mě se zas vrátilo to co se dělo v dětství a od té doby jsme se viděli jen na oslavách. Teď už nemáme kontrakt žádný. Je z něho alkoholik a neskutečnej hajzl (překvapivě). Psychicky týrá svoji nevlastní dceru a o vlastní dělá že se stará jen před rodinou, přitom pravda je někde jinde. Jsem v kontaktu s jeho přítelkyní, tak toho vím dost o něm. Tohle bylo strašně těžké pro mě napsat, už jen z toho důvodu že tenhle příběh zná pouze můj nynější přítel. Nikdo jinej. Do teď si nesu psychické následky a nepřála bych nikomu zažít to, co jsem zažívala já. A to mám štěstí že to trvalo "jenom" půl roku cca a ne dýl.

Jsi tak skvělá a silná 🥺 taky jsem si něčím prošla, takže soucítím a je dobře že jsi o tom promluvila, myslím si, že tě to v určitém směru posílilo a je z tebe ,,lepší” člověk, chceš pomáhat a tak. Díky a drž se❤

Jde mi mráz po zádech, děkuji hrdince příběhu, že se o tom rozhodla mluvit. Moc mi pomohlo, že v tom nejsem sám. Mám totiž za sebou velmi podobný osud, kdy mě cca od šesti let zneužíval vlastní o tři roky starší bratr. I když mám dnes spokojený život, mám šťastné manželství, dvě krásné, zdravé děti, skvělé zaměstnání, tohle si sebou nesu a určitě mě to hodně poznamenalo na celý život. Navíc to velmi negativně ovlivňilo vztah s rodiči, se kterými se až poslední roky znovu stýkám kvůli dětem a také kvůli sobě, odpustil jsem jim. I když to stále občas skřípe a i když se snaží se k tomu nevracet, sem tam to nevydrží a jejich reakce mi vždycky vyzní tak, jako bych já byl ten viník, který jim ublížil a tím, že se s bratrem nestýkám s odmítám to, tak i když to respektují, moc se jim to nelíbí a občas si rýpnou. Něco ve smyslu, že už stačilo, že už se netrápili dost a už to mám zahodit apod. Nevím, jestli mi nevěří, to asi hluboko v jádru dnes už konečně ano, ale stále to sobě nechtějí přiznat a snaží se dělat, že se nic nestalo. Ale dříve mi to nevěřili vůbec a dost tvrdě to odmítali. Což bylo na tom všem úplně nejhorší. Věty táty, že si kluci poměřují nádobíčko, že to nemám dramatizovat a domýšlet si, věty mámy, že lžu atd, to mám v hlavě pořád. Vlastně tohle celé a to až kam to došlo, je pro mě mnohem bolestivější, to, že mi nebylo uvěřeno a ještě jsem byl já ta černá ovce, to jsou ještě horší traumata, než to, čeho se na mě dopouštěl bratr. My jsme dříve byla šťastná a spokojená rodina, rodiče harmonický vztah, dobré zázemí, nám se věnovali, takže na oko vše super, my bezproblémoví, dobře se učící kluci, milující své rodiče. Jen spolu jsme bojovali a nejhorší samozřejmě bylo to, co se dělo v noci v pokojíčku a nebo když jsme byli sami doma. Nejdříve jsem si to neuvědomoval, co se děje, jen mi to bylo hrozně nepříjemné, později jsem se chtěl bránit, bylo to strašný ale byl jsem starším a silnějším bratrem vydírán a bál jsem se, navíc jsem nevěděl jak to podat a i přes dobrý vztah s rodiči prostě trvalo dost dlouhou dobu to říct. Když jsem našel odvahu jít za tátou a mámou, do té doby za chápajícími a milujícími rodiči čekala mě ta studená sprcha, což není o nic menší trauma, než ty prasárny. Odvahu jsem našel až v sedmé třídě, rok poté, co už se nic nedělo. To odmítnutí, nařčení ze lži, bagatelizování velmi poškodilo do té doby skvělý vztah rodiče, syn. Nastartovalo to u mě to, že se z bezproblémového kluka stal rváč, lhář, byl jsem agresivní na děti ve škole, v oddíle, kradl, našel si partu, začal jsem utíkat z domova, pít. Šlo to velmi rychle a osmou třídu jsem už dokončil v diagnostickém ústavu, kam jsem byl soudně umístěn, pro všechny ty průsery. Tam se přišlo na to, že nejsem takový grázl, jak to vypadá, všechno ze mě dostali. Byl v tom ospod, bratr měl soudně nařízené psychologické vyšetření, byl i nějakou kratší dobu v dětské psychiatrické léčebně, také soudně. Tam se potvrdilo, že má určité skolny k zvrhlému chování. Byl v tom ospod, samozřejmě psycholog, etoped, vychovatelé z diagnostaku, všichni rodičům říkali, že u mě ta chyba není, snažili se je přesvědčit a otevřít jim oči, marně. Já jsem byl ten, co chce zničit rodinu a vymýšlí si šílené věci. Sice o mě bojovali, chtěli mě zpět domů, jezdili na návštěvy, chtěli mě domů na propustky, tohle všechno ano, ale pořád to stavěli do roviny, přestaň si vymýšlet, na všechno zapomeneme, na ty tvoje lži s na tu situaci, do které si nás dostal a budeme zase šťastná rodina. Milujeme tě, ale milujeme i tvého bráchu a nemůžeš nás takto ničit a podobné řeči vedli neustále. Nenáviděl jsem je za to, že mi nevěří a domů jsem nechtěl. Jelikož jsem byl bezproblémový, byl jsem přesunut z diagnosťáku do klasického dětského domova, protože domů jsem nechtěl. Odtud si mě po roce vzal do pěstounské péče můj třídní učitel na základní škole. Mladý chlap, sám, neměl jednoduché mě získat, rodiče s tím nesouhlasili, dokonce se v určitou chvíli na něj snažili hodit všechno to, co jsem vypověděl na bratra, že on je ten úchyl, co mě zmanipuloval a proto chci k němu. Nicméně byl jsem mu v deváté třídě soudně svěřen, rodiče se snažili dál o kontakt, já nechtěl, odmítal jsem je. Až postupně jsem začal pracovat na tom jim odpustit a alespoň z části napravit vztahy, což v plné míře nastalo až po narození syna. Dnes se stýkáme, dost se snaží, ale stále je tam občas tendence mi to všechno, co se stalo vyčíst. Přijde to tehdy, když si určím pravidla. Respektují je, neporušují je, je na nich vidět, že jsou rádi, že jsme v kontaktu, ale občas si neodpustí rýpanec, který zabolí. Například každý rok i teď minulý týden se mě naši snažili přesvědčit, že by bylo fajn, se na Vánoce sejít i s bratrem a jeho přítelkyni, že je pro ně složitější jeden svátek strávit s námi a jeden s nimi. Když řeknu, že ne, řeknou dobře, ale neodpustí si něco ve stylu, taky už bys toho mohl nechat, už toho bylo dost. To stejné je s tím, když se občas pokusí prosadit, aby bratr viděl naše děti. Jasně jsem jim řekl, že nikdy a v žádném případě, syna si dnes čas od času půjčují na víkend, on je miluje, oni jeho, jsem rád, že to takto je, ale přistoupil jsem na to s manželkou za podmínky, že bratr k nim v té době nepůjde a že děti neuvidí. Respektují to, ale občas mi je opět vmeteno i v téhle souvislosti, jestli toho už nechci nechat, což zabolí. Oni si to podle mě stále nechtějí přiznat, respektují mě proto, že o nás nechtějí zase přijít, ale pořád v tomto lžou sami sobě a snesitelnější pro ně je si namlouvat, že jeden syn je herec, co si rád přibarvuje, než si přiznat, že druhý syn je zvrhlík. I přesto, že to musí v jádru vědět, je na to i ten psychologický posudek. Já je na jednu stranu chápu, mají dvě děti, mám také dvě děti a musí to být těžký, si toto přiznat, na druhou stranu, mě to i po těch letech hrozně bolí. Strašně bych si přál, kdyby to uznali, nic víc. Díky za přečtení, cítím se momentálně překvapivě dobře, když jsem to dopsal,hrdince příběhu přeji hodně štěstí v životě, a díky .

Ďakujem naozaj za novú spoveď a že si ju natočil aj keď anonymne a dúfam že to bude poučenie aj pre iných. Si najlepší yutuber takéhoto kontentu díki som tvoj fanúšik zo Slovenska no vždy ma každý takýto príbeh šokuje a obdivujem takýchto ľudí aj keď je to naozaj veľmi ťažké že sa s takým niečím dokážu zveriť. Naozaj ďakujem a dávam lajk. Díki kámo.

Myslím, že je nás víc 🥺... bohužel. Držím jí palečky, je šikulka, že v sobě našla tu sílu a mluví o tom. ❤🍀

Nejvice odporne je na tom ta uboha zaslepenost rodicu ….mam znamou ktere se delo neco podobne … jeji rodice to vyresili tim ze ji poslali na internat … a dosnes delaji ze se nic nedelo

Díky za další zpověď, Peťo. Jsem rád, že je tu někdo kdo tohle dělá a ještě víc rád za lidi, kteří jsou schopni o tom takto mluvit. Zajímalo by mě kolik takových prasat teď sere strachy, že ten příběh tady bude jednou o nich.

Moje zkušenosti z dětství a dospívání co se týče mužů,byl jeden děsný hnus .Tata vlastní mě zneuzival , když mi bylo kolem 7let pokoušel se o to i můj bratr tomu jsem se ubranila... od sousedů starší kluk, se kterými jsme jako děti na vesnici kamarádily. I v dospělosti jsem měla stále nepříjemné zážitky pokusy o znásilnění obtěžování osahávaní staršími muži strejdou jednou i samotné znásilnění. V této době to byla jedno velké tabu a velká ostuda, kdyby se to hlásilo poznamenalo to ženu a byla něco ,jak špinavá,kterou si nikdo nevezme mohla za to vždy jen ona,jak jinak. Poznamenalo mě to na celý život.I když je mi dnes přes 60let zůstane to napořád. Maminka nic netušila nikdy jsem ji nic neřekla i když táta brzy zemřel já měla tenkrát 16 později jsem se vdala, měla jsem 23let v této době nejvyšší čas na vydávání a mít děti jinak už byla stará panna jak se tradovalo,vůbec né z lásky, ale jen proto, že jsem byla těhotná. Ze sexu neměla nic , jen jako povinnost . vůči potřebám muže ,jako spousta žen co prožila tuhle zkušenost. Nechtěla jsem tím maminku zarmoutit.Byla to moje úžasná maminka, která se o nás 4 děti sama starala a vše zůstalo na ní. Táta alkoholik ani nevěděl do které třídy kdo chodí. Předseda Červeného Kříže " vážený občan" V rodině strejda zneužíval adoptivní dceru všichni kolem tušili co se děje,ale teta utíkala do kostela a modlila se k pánubohu. Měla jsem i jako dítě nemilé zkušenosti s evangelickým knězem , když jsem chodila na přípravy ke konfirmaci , proto , abych dostala hodinky od kmotry v té době se dával takový dar.Mimochodem kněz ženatý se 3 dětmi.V pozdějším věku jsem slýchávala co byl zač a nikdo v době totality nic neřešil a nechtěl do toho vrtat. Nevěřím, že se něco v tomto ohledu změní přibývá rozvodů a žen, které samy domácnost a výchovu dětí nezvládnou a věří víc svému příteli. 😭😭

Neskutečné… Moc slečně fandím a držím pěsti do života, ať už se děje převážně jen to dobré❤ Jste odvážná, že o tom dovedete otevřeně mluvit!!!❤

Něco podobnýho se stalo s dvojčetem mého tehdejšího přítele. Přeju hodně síly paní, a jsem moc ráda, že vystoupila z davu a rozhodla se o tom mluvit. Snad už bude jen líp a líp. ♥

Celkem obdivuju jak zvladas tyhle rozhovory vcelku s klidem, ja si to casto musim rozdelit na dvakrat minimálně abych se vyklidnil

Je to hrůza ale jsi silná žena, zažila jsem něco podobného s nevlastním otcem, přeji hodně úspěchu tobě i synovi ❤️

Slečna není sama Takových případů se stává mnohem víc co já znám moje kamarádka její bratr vlastní taky zneužíval Já jsem byla zneužita v dětském domově letech nějakým Františkem Bláhou Vzpomněla jsem si na to až když mně bylo asi 19 let úplně mi to vypadlo z paměti v jednu chvíli jsem se dívala na malý okýnko a všecko se mi vrátilo taky vzpomínky jak kdyby se to stalo teď hned to bylo neskutečný Já jsem tomu nevěřila tak jsem se na to zeptala mojí sestry a tam je na to řekla že si to nemůžu pamatovat že mě byly čtyři roky

Děkuju moc za novou zpověď 💕 tuhle sérii naprosto miluju i když je smutná 😢❤

Jsi silná, děkujeme za vyjádření ♥️👀

výsledek neschopné výchovy rodičů (odporné matky co si léčí problémy na své dceři) a bratra co by si zasloužil eutanázii za naprosto odporné chování) opět mráz po zádech a to to sleduji přes obrazovku... Děkuji všem osobám které se zde rozhodly povyprávět své příběhy a samozřejmě stn za absoultně vynikající sérii, která může pro mnohé sloužit jako zlom toho kdy všichni ti lidé přestanou být obětmi a taky je to přesně to kdy to může posloužit pro mnohé jako zpovědnice dát jim tak naději na nový začátek :) love you all

This television series is fantastic. Best wishes on your STN!

Chtělo by to ukázat těm rodičům a tomu zmrdovi bratrovi, přeji hodně sil této ženě, je určitě silná, a své dítě bude vychovávat k tomu lepšímu.

Slečně ve videu: Normálně se k videím nevyjadřuju, ale tohle mě zasáhlo, protože se mi dělo něco podobného, akorát s tím rozdílem, že nevěřím, že bych si zasloužila soucit..do teď to nemám v sobě uzavřené a ví to jen pár lidí, kteří mě podpořili. O to víc jsem na tebe hrdá, že jsi byla tak odvážná jít s tím ven. Přeji ti jen to nejlepší do života, jsi silná žena❤️

Tahle serie je super vec. Tleskam STN! 👏❤

S rodičema je to vždycky neskutečný, chtějí mít před očima to co jim vyhovuje a jakákoliv konstruktivní otevřená konverzace nebo konfrontace s realitou skončí jenom větší frustrací na straně poškozenýho člověka. Paní je frajerka, hlava jí zafungovala správně a představa že by i její dítě mohlo zažít něco jen vzdáleně podobnýho jí pak dodala sílu dát věci do latě. To je něco co v jiných případech přijde, že se taky dost opomíjí a to fakt, že když už přijde na svět nový člověk, nepopsaný list, říkáme o něm, že to je jenom dítě, ale z rozhovorů slyšíme jak brzo se dokáží traumata vrýt dítěti do paměti a napáchat celoživotní škody. Obrovský ponaučení v tom vidím těšit se ze svojí krásný budoucnosti a zajistit novýmu prťavýmu člověku co nejlepší možnej výchozí bod do života..A to pak zároveň vede i k procesu uzdravení u poškozených, kdy dostanou sílu se těm démonům postavit a čelit bez toho aniž by se litovali, nebo na sebe schazovali vinu za ty bestie co jim způsobovali bolest. Díky moc za tuhle sérii 🙏

Držím palce , ať to zvládne a neovlivní ji celý život ,jako mě.❤❤

Takové až děsivé, jak se spousta těch zpovědí začíná, matka se o mě moc nezajímala či nestarala, nebo otčím, i ještě hůře otec, byl "kkt", těžký si kolikrát představit čím si ty lidi prošly. Taky jsem zažil psychickou šikanu a dost dlouho mi trvalo, než jsem se z toho dostal. Takže se dokážu do některých částí vyprávění vžít. Každá další zpověď mě děsivě fascinuje, čeho všeho je někdo schopen.

Je to neskutečný,jinak dobrá videa,jen tak pokračuj ✅

To musí být strašně těžké o tom mluvit respekt ❤

Má přítelkyně si bohužel prošla něčím podobným, když ji ještě bylo pod 10, jednou ji prej i sliboval že ji něco koupi či zaplati za to ze se necha od jeho kamaradu obhmatat ale nikdy nic nedostala... Tihle lidi jsou pro mě nejvetsi dno spolecnosti

Obrovský respekt slečně za její odvahu se svěřit! Je to hnus a je mi ji velmi líto. Pokud to čte tak ji přeji vše nejlepší do života a jejímu malýmu taky!

Prošla jsem si dost podobným a došlo i k jiným věcem, taky s vlastním členem rodiny. Pohybovalo se to v době když mi bylo kolem 5 až 13 a on byl o 2 roky starší. Myslím si že by se to dělo doteď kdybych se nebránila. Teď je mi 15 a s tím co mi to dělal se normálně bavím a nikdo z rodiny o tom neví. Děláme jakoby nic, bylo by mi strašně trapné o tom mluvit a rozhodně to rodičům nehodlám zatím říkat. Už jenom když to píšu je mi strašně trapně. Nejhorší je, že on je jenom o ty 2 roky starší tak by se mohl vymluvit na to, kdybych ho s tím konfrontovala že taky byl dítě a nevěděl co dělal, ale vím dobře, že věděl co dělal. Dělo se to i v dobu kdy mu bylo tak 14 až 15 a mně tak 12 a v tomhle věku musel vědět co dělá. Jsem ráda, že jsem se pak začala bránit a nedošlo k ještě horším věcem.

paní je neskutečně silná a moc ji obdivuju za to, že šla s tímto ven, přeju hodně sil a lásky.

Js tak neuvěřitelně silná . Taky jsme si něčím prošla a teď oslovit tebe Petře,dal by jsi mi kontakt? Ráda bych si s paní promluvila a byla bych ráda Děkujuu🥺💓

Jako dost jsem v šoku z toho, že on ji pravděpodobně znásilnil + ji neustále zneužíval jako malou a pak se s ním stýká a ukazuje mu dítě? Přijde mi to hodně zvláštní, já bych okamžitě s ním přerušil kontakt a už vůbec bych nedovolil, aby takový člověk viděl mé malé dítě.

dekujeme za tebe ze nám to točíš❤️

Děkuju ti za to co děláš, určitě pomůžeš a budeš pomáhat mnoho lidem. Oběti jsou a budou..bohužel...Ale ! díky tvým videím dostanou odvahu a sílu, že nejsou na to sami a nemají se za co stydět. Protože tyhle věci se neřeší. Mrzí mi, že si lidi musejí procházet takovým peklem, několikrát zklamou když najdou v sobě snahu to říct někomu aby jim někdo pomohl. V tomto světe mi přijde, že již neexistuje spravedlnost...

Za mě je super jak to vytáhla ven a řeší to jak u psychologa tak pak i tu u STN a musela mít hodně síly na to aby tím všechny konfrontovala atd. Jen tak dál je v pořádku, že se nespokojila s tím, že nad tím mávla rukou. Hodně síly.

normálně mě to nasralo, reakce rodičů... Hodně sil pro paní!

Přemýšlím, jestli by třeba nepomohlo, kdyby se rodičům zmínila i o té kamarádce, kterou bratr obtěžoval. Chápu ale, že ji do toho nechce zatahovat..

Miluju tento kontent, velký palec Nahoru 👍

Ďakujem ti za úžasný rozhovor. ♥Až ma mrazí z tohto príbehu. Nepochopím ten nezáujem rodičov, ich totálne zlyhanie, ich zaslepenosť, je mi tej ženy veľmi veľmi ľúto, obdivujem ju za to, že o tom vedela otvorene hovoriť , jej brat bol obyčajný "BASTARD", ktorý by si zaslúžil najväčší trest. Ako vôbec môže fungovať v reálnom živote človek, ktorý niečo takéto kruté v živote zažíval? Však ona je poznačená na celý zbytok života :( , mala by ho úplne odstrihnúť zo svojho života

Je to až neuvěřitelný příběh😓 Posílám mnoho síly☹❤‍🩹

Pojďme dát STNovi 200000 odběratelů do konce roku jako poděkování za jeho skvělou tvorbu 💪👌😊

Moc děkuju za videa, mám trošku taky příběh, je spíš psychologický, od rodiny, žádné zneužití, ale na psychiku to dá dost, to nechcu publikovat, chci ti hrozně poděkovat o těch rozhovorech, protože misto rádoby "youtuberů" to nikdo neudělá a nevěnuje se tomu, děkuju ti za to! Jsou to skvélá videa a já doufám že tohle bude pokračovat, a možná by jsi se měl setkat s člověkem který tohle řeší, kdo podporuje lidi tak odvážný že to veřejně řeknou, ne přímo s nimi ale celkově z lidmi a v nějakém centru kde takovým lidem pomáhají.

Pokracuj máš výborné videa 🎉🎉❤❤ mame tě rádi přeju 200k🎉🎉 odběratelů ❤❤❤ jseš nejlepší youtuber stene

Drž se❤Díky za tvou zpověď ❤

Mne by hrozne zajimalo, jak se takovym lidem, kteri tohle delaji, nebo udelali zije...jak to v ty hlave maji, jak se jim zije bezny zivot. Rozhodne by to byl velmi zajimavy rozhovor.

Obdivuji lidi který o tomhle dokážou takhle vystoupit, protože já to nikdy nikomu neřekl, co se mi stalo. Obdivuju to potlačil jsem to a v životě už to nechci řešit. Čest všem a držím palce.

tvé zpovědi sleduju už od 1 dílů, neskutečne 🙏🙏 každým dílem horší :( ‼️♥️

Opäť vyborne video,dakujem,Tvoja tvorba je neskutočná,pani prajem veľa šťastia a sily v budúcom živote❤

To je síla. Přeju pevné nervy do budoucna, kor jestli třeba bydlíte ve stejném městě a musíš ho potkávat. Hele jeho reakci ještě chápu. Podle mě je nasraný sám na sebe a ventiluje si to skrz tebe, možná se za to tež stydí, jen neví jak ty emoce podchytit. Ale reakce těch rodičů? Wtf, to je tu furt jak dítěti nevěří. To je hrozný, v kom jiném pak máš mít oporu. Hodně štěstí do budoucna, drž se. Anw, ten obraz co leží vedle Stena vypadá hrozně dobře. Takový Dalí surreal. Respekt autorovi ^_^

Tvýma videama si uvědomuji, že až jednou budu mít děti tak se nic takovýho nestane. Nedovolím to nikdy.

Nechápu tyhle dospělé... a od doby, co mám sama dítě, jsou tyhle stories fakt těžko poslouchatelný. Ale musí se o tom mluvit!!!!!!

Pani moc dakujem za jej hrozne spomienky a situacie ktore mala s bratom a obdivujem ju,ze tolko este vydrzala aj snim hovotit neskor,ale je mi moc luto ze jej rodicia reagovali uplne otrasne..je ich hanba a lahostajnost voci dietatu..😢 Velmi vam drzim palce aby ste nielen odpustila jemu no hlavne sebe a rodicom ale aby vasa dusa nasla pokoj a uzdravenie.. 🙏❤️😐

Petře děkuju ti za tyto videa, je strašné vidět kolik neštěstí a hrůzy může člověka v tak krátkém období života potkat. Já bych nejspíš tak silný, jako je tady paní nebyl. Cením, že s hosty dokážeš takto sedět a poslouchat, upřímně si neumím představit ani sám sebe ve tvojí roli, chce to asi hodně silnou hlavu. Více takových videí i jako prevention pro potenciální oběti❤❤ Big up

Mrzí mě to, co se stalo a děje se to i jinde... 😭😥 Pardon, ale jedním z důvodů proč se ráda dívám je STN. Ta jeho kukadla 😍🥰 Jsi fešák!

Silný príbeh od silnej ženy ❤ držím palce že bude dobre ❤❤ Nie si sama (tiež som si podobným prešla hoci nie s bratom)

Velice silná žena a příběh❤️‍🩹rozhodně v tom není sama, prošla jsem si něčím podobným a nikdy o tom úplně nemluvím, je mi to proti srsti, proto velice velký obdiv za to jak o tom dokáže mluvit❣️

Paní musí být opravdu silná, když toto zvládla a dokáže o tom mluvit! ❤ POSELSTVÍ PRO VŠECHNY ŽÁKY: Pokud zažíváte něco podobného, doma vám nevěří, prosím, zkuste se obrátit na lidi ve škole. Ať už je to třídní učitel, psycholog, speciální pedagog, výchovný poradce, metodik prevence… ti všichni jsou opravdu odborníci, dozajista vám pomoc neodmítnou. K pomoci slouží taky různé linky a služby, jako je Bílý kruh bezpečí, Linka bezpečí a podobně. Nejste na to sami❤

Chtěl jsem se zeptat, proč už nadále nevycházejí tvé podcasty na Spotify nebo na Apple Podcasts?

Zdravím. Teď jsem si poslechla tuhle zpověď ženy, která si prošla něčím pro někoho nepochopitelné. Jen ji chci vzkázat, že má pravdu, děje se to i jiným. Jsem toho svědkem ve vlastní rodině. S tím rozdílem, že jsem tomu zpočátku také nechtěla věřit. Ale nakonec jsem to řešila a "vyřešilo" se to. I když ne úplně podle představ. Držim vám palečky a přeji ať už se vám daří jen a jen líp ✊✊✊

Mě při 3. únosu (pokus o psychiatrizaci - falešná diagnóza schizofrenie) vlastní rodina svlekla, svázala a celou cestu nahého pozorovala. Velmi příjemné, děkuji (ironie).

Ja by som porozmýšľala prečo to urobil brat, a prečo sa neospravedlnil..asi preto lebo nie je vyrovnaný. Odporúčam zatvoriť dvere za minulosťou a odpustiť bratovi, rodičom a sebe. Poriadne sa nadýchnuť a začať ako znovuzrodená. Držím palce tebe a aj tím, ktorí si prechádzajú nepríjemnými zážitkami z detstva. ❤

neskutecny.. posilam ji lasku❤‍🩹

Je toho v rodinách mnoho, ale ta ostuda a zkreslené klišé jim brání se s tím dospěle vyrovnat a věřit. V tomto vztahu je ten starší vždy zodpovědný za to ti co vykoná. Malá mladší sestra nemá možnost to posoudit. Po své vlastní rodinné zkušennosti, je to jako když mluvíte o mě. Stejně mi moji rodiče i v dospělosti nevěří. Moment kdy to že mě vyšlo a řidičům jsem to konečně řekla byl, když se mi to začalo vracet po narození dcery. Dnes se z jeho rodinou nestýkáme. Protože se místo přiznání svěřil své ženě, kterou na mě poštval, že ho hraním, protože jim závidím 😔

Ja nechápu jak nekdo muze rict ze si tohle nekdo vymyslí... Tohle se proste deje a ano muze se to dit i u vas doma v jinak dokonalé rodině.. Lidi věřte tem lidem kdyz najdou tu odvahu se vam svěřit 😢

To je neskutečný... A ten přístup matky!? To ani není matka! A že je takových,,matek,, je co poslední dobou poslouchám z příběhu lidi z dětství nebo co vidím a slyším jak se matky chovají ke svým dětem je mi hrozne 🥺😡. Dlouhou dobu jsem ji myslela že zlatý rodiče co jsem měla ja je samozřejmostí a ono ne😢

Já paní věřím, mé kamarádce se dělo něco podobného, když ji bratr dělal "špatné" věci tak měla paralyzu a nebyla schopna nijak reagovat ani se bránit, myslím že právě proto se cítila za to vinná. Zneužíval ji její o 4 roky starší bratr a trvalo to pres rok, skončilo to když si našel pritelkyni, svého bratra vnímala jako svůj vzor, byl to její nejduvernejsi člověk a takhle ji ublížil, pokusila se 5x o sebevraždu a nikdo na to nepřišel i když kvůli sebevraždam byla u X psychologů. A reakce jejich rodičů když šla s pravdou ven byli velmi podobné. Je smutné že se to děje i v úplných rodinách. A ještě smutnější že "oběti" se za to tak stydí a sami cítí vinu že to buď potlačí takovým způsobem že jim to dojde až za několik let nebo stejně o tom většinou dokáží mluvit až po deseti letech ne-li později.. Moji kamarádce tenkrát otec řekl že tomu nechce věřit ani kdyby to byla pravda, matka se jí nejdřív omluvila, pak ji řekla ať už se s tím konečně smiri, a nakonec ji řekla že ji nevěří že si to všechno vymyslela aby rozbila rodinu. Když s tím konfrontovala bratra tak na to nereagoval, dodnes se po několika lete "pauze" normálně baví a dělá se jakoby se nic nestalo. Ale s bratrem má jen velmi povrchní vztah. Samozřejmě ona je svou rodinou vnímána jako "ta špatná" a její bratr ten je v očích jejich rodičů prostě stále "ten dobry". Nakonec si musela pomoci sama. Nejprve si musela připustit že se něco takového stalo, pak to ze sebe vypovidala na různých terapiich a pak všem odpustila a smirila se s tim a zmizeli její těžké deprese které měla od 11let a zmizelo i její (z pohledu okolí) problémové chování. Prostě se s tím naučila žít, důležité pro ni bylo to ze sebe dostat a všem odpustit. Tohle pochopí jen ten kdo to zažil, proč se spolu stále baví... Ja bych řekla že je dost těžké zavrhnout svoji rodinu. Já ji chápu. Každopádně každému kdo něco takového zažil doporučuji se s tím někomu svěřit, a že vám rodina nevěří nic si z toho nedělejte, jen vy víte co se stalo, oni u toho nebyli a "pachatele" málokdy dokáží přiznat chybu a zodpovědnost,to nevypovídá nic o vás ale o nich. Všem kteří si necim takovým prošli držím palce ať si dokáží pomoci stejně jako moje kamarádka. Te se opravdu podařilo si toto trauma zpracovat i když ji to trvalo skoro 7let. Moc jí obdivuji, je to silná žena. Je dobré že s tím paní šla ven a dokázala svůj příběh říct takhle veřejne,myslim že hodne lidem kteří jsou v podobné situaci to pomůže.

Tak ty její rodiče jsou fakt mimo.s toho jak to poslouchám, já mám sice poblíž jenom mamku, táta je někde jinde. ale vím že by to u mě takhle nebylo s tou důvěrou.

stn vďaka ti za rozhovor

Příště by mě zajímal muž na kterém bylo prováděno domácí násilí. Myslím že společnost by to překvapilo

Až já budu fotřík tak přesně takovej bejt nechci dělej to dál stene ale je to strašně neuvěřitelné a hnusné že se k tobě takhle chová vlastní rodina fakt hnus lituji té Dámy Hodně štěstí zdravý a ůspěch v životě a ať si její dítě žije krásný šťastný a spokojený život

Myslím si že se to děje v mnohem větší míře něž bychom si kdy mysleli, což je hrozný a neskutečný. Určitě v tom není sama a nejhorší na tomhle celém je situace s rodiči kteří ji nevěří a to že ten bratr se dokázal chovat takto což je naprosto nemyslitelné. Pro lidi co se jim stalo to stejné určitě také není jednoduché s tím žít a svěřit se někomu kdy vlastně ani nevíte zda vám lidé uvěří nebo jestli neřeknou že si vymýšlíte což by vám jen přihoršilo. Je nás víc než by člověk čekal a to je nemyslitelné i to že se to děje v tak brzkém věku kdy ta holky většinou ani neví co se to děje a proč. Přeju jí jen to nejlepší do života a aby se měla co nejlépe a nikdy už nic podobného nezažila.

Moc smutné, dochází mě slova 😢😟😤 nechápu tu mámu😤😤😤

Já fakt nechápu, jak nějaký rodič může upřednostňovat jedno dítě před druhým, to mi přijde strašně hnusný. Ještě, když se ten týpek reálně přiznal, že to udělal, ale že ho vyprovokovala, ale to nemění nic na tom, že to udělal. Proč bys to dělal? I kdyby tě teda sestra vyprovokovala, tak jako normální člověk třeba řekneš, že jestli je normální nebo ať se jde léčit🤦🏻‍♀️ Tohle je pro mě takový odstrašující příklad, že když bych měla dítě/děti, tak chci, ať mě prostě vidí i jako takovou kamarádku. Že mi můžou všechno říct, se vším se svěřit a že budou vědět, že bych je nikdy neposlala do prdele. Děkuji za video a děkuji i paní, že o tom dokázala mluvit a přeju hodně štěstí❤

niečo strašné,plačem a neviem si to predstaviť

Z toho, co vyčteme jen ze zpráv, tak se to prokazatelně děje, ale nemluví se o tom. Něco takoveho se stalo mému strýci, od jeho staršího bratra, taky mého strýce. Pořád se nám nesvěřil, co a jak dlouho se dělo a babička by mu to stejně nevěřila, do toho ten starší strýc, co mu to dělal, už nežije. A je to nějakých 40 let nazpatek, možná déle, takže se to dělo i za mladí starší generace. Upřímně, než mít takovou rodinu, tak radši nemít žádnou. Já sama jsem se dostala do situací, kdy jsem měla pravdu, ale nikdo mi nevěřil (ve skole učitelé a spolužáci) a to nešlo o věci zdaleka tak vážné, ale vždycky jsem měla zastání rodiny. Nedovedu si představit, jak hnusné musí být tohle zažívat se svou rodinou, kdy jeden člen nekomu ubližuje a zbytek jí prostě nevěří nebo mají tkz. denial, popření celé té situace. Ne, opravdu neni normální, že si holka od brachy vyprovokuje sexuální obtěžování a nejspíš i znásilnění, to kurňa nemuzou timhle zpusobem omlouvat, to nejde, ale to by si museli přiznat, co je jejich syn zač, že je to prostě úchyl a že oni selhali jako rodice v tom ochránit svojí dceru. Pokud on byl ten vyprovokovaný, tak to měl taky zastavit. Byl starší, fyzicky silnější, do toho takhle napadal dalsi dívku. Je to úchyl a Bůh chraň toho, kdo mu přijde do cesty.

Panebože, teď jsem naštvaná! Co to je za rodiče, hlavně matka? Co to je vůbec za člověka? To, že bratr slečny je úchyl, je jasná věc ale ty rodiče... nikdy jsem nepochopila, proč cizí lidé obětem neveří a tím spíš nedokážu pochopit, jak nemůže rodič věřit dítěti, když se mu sveří s něčím takovým. Nehledě na tu jejich pitomou argumentaci. Přeji slečně hodně sil!❤

Po takovem priznani se clovek vubec boji mit vic děti. :(

zvláštní mi přijde, že v 17 letech nechala svýho bratra aby koukal na por*o před ní

Tak už jen z nadpisu je to brutál

Paní není sama mě se něco podobného taky stalo

Neskutecny, jak jde citit z toho hlasu kazda emoce.. silna zena.. preji ji jen to nejlepsi, tohle zazit nechces.

Mna len tak napadlo ci jej aj cielene nieco nepridal do pitia ze ju tak vyplo... inak posielam vela sil drz sa

Dúfam, že jej úchylny brat nemá deti!

Pani je moc odvazna, vse ji verim! Je to jen ostuda bratra! To nejhorsi, co rodice mohou udelat, je pripravit dite o duveru k nim. A matka se jeste citi ukrivdena, ze nebyla na svatbe? I kdyby tam nebylo zadne trauma, svatba je zavazek mezi dvema se milujicimi lidmi a jestli ji chteji mit jen ve dvou, je to jejich volba a vsichni ji maji respektovat! Matka a otec no coment! Moc bych prala pani, aby byla stastna. Ale bojim se, ze pokud neodstrihne styk s rodici, trauma zustane. Muze se mozna vylecit, pokud rodice prijdou sami a pochopi a omluvi se. Prala bych pani uzdraveni ve smyslu, kdy nebude potrebovat ani rodice ani jejich omluvu,jen prijeti vseho, co se stalo.❤😢❤

Konečně další díl nejhorší co se holkám může stát

Podcast Pod svícnem. Tam je bohužel takových příběhu hodně.

Tak z tohoto je mi zle. Takovýhle lidi bych věšel za koule.

Jsem z toho v šoku, mám z toho šok😢

kladivo a všem z rodiny dát po lebeni aby se jim rozsvitilo

Péťo díky! ❤

ťažko aj počúvať,nie to ešte prežiť

Aj mňa ako 8-9 ročného zneužíval jeden gay sexuálne a rodičom a ani nikomu som to nemohol povedať, otec nevlastný tyran alkoholik a teraz ked som to jej povedal keď som to spracoval v 24 rokoch ze ma zneuzival sused gay sexuálne to zľahčovala a utekala od problémov a este mňa za to vynila. Z rodicmi som preto skončil.

Tahle ignorace rodicu se furt opakuje. A to nejen vuci pochybeni druhych, ale predevsim jich samych. Mam to doma tady. Fotr mlatil cely detstvi myho starsiho brachu, pro me to byly muka, koukat jak nekdo vlastne muci nekoho koho milujes. To je to nejhorsi na svete, kdyz si to predstavis, horsi nez dostat prez hubu. No a pak bracha mlatil me, protoze me nenavidel za to, ze me tata nemlati. Me to uplne rozjebalo hlavu, ze sem fotrovi rikal asi v 6ti letech, ze uz sem dost velkej na to, aby me taky mlatil.... No a ted mi je 40, konfrontoval sem s tim fotra, i brachu. A co asi tak myslite ze sem se dozvedel. Otec zadne pochybeni nepriznal, a bracha "mi odpustil" :D :D :D jebat tohle. Problem je, ze i po 40ti navstevach psychoterapie a rokách snahy, sem stale stejne v prdeli a vim ze me to zabije. Pomalu se vlastne smiruju s tim, ze tohle je muj osud, a ze proste diky tomu nebudu tady uz dlouho. Taky nemam deti, protoze to peklo co sem si zazil, mi zakazuje to jakkoli opakovat. Bracha taky nema deti. Chudak byl bit jak prase furt.... debilni rodina.

Tomu říkám extrémismus...🙏

Vsemu rozumim,jen nerozumim,proc se s nim jeste dale setkavala, kdyz uz mela dite a manzela ,hlava mi to nebere.

Jedna alebo dve terapie vačšinou nepomožu. Taktiež je v terapií normálne že keď na začiatku načneš nejaké téma, príde zhoršenie pretože sa ti v podstate "otvoria rany". Len "vykecať sa" nestačí, ty potrebuješ uzdravnú a korektívnu skúsenosť. Je tiež možné že ti táto terapeutka/terapeut nesadol, všetci sme len ludia. Určite sa nevzdávaj v riešení tvojej traumy a nepochovávaj ju v sebe. Keď už kvoli ničomu inému, tak aspoń kvoli svojmu synčekovi, nechceš to predsa prenášať ďalej. Si ludská bytosť plná sily a lásky a niesi v tom sama. Je nás tu medzi ľuďmi veľa takých ktorí ti posielajú povzdbudenie, empatiu a odkaz že v tom niesi sama. Verím ti a prajem Ti aby si v živote zažívala už len to dobré

Je to bohužel u tolika případů,kdy matka ví o zneužívání dcery a je už jedno jestli otcem,partnerem nebo synem,a ještě se obrátí proti ní, že se chová jako ku..a může si za to sama a ještě na ní žárlí a proto je na ní hnusná. Nemůžu cítit co vy,proto soudit nebo radit. Moc vám přeji,aby ste odpustila sama sobě a vážila si sama sebe, protože se nemáte za co stydět, nemáte proč si něco vyčítat. Teď ste matka a manželka, máte přátelé, máte nový život a nepotřebujete jejich omluvy k tomu,aby ste udělala šťastné lidi kolem vás tím že jim dáte lásku kterou ste vy neměla a proto byla šťastná i vy.❤

To co se ti stalo je příšerné. Tvý rodiče jsou psychicky nemocní, vyrůstala jsi v příšerných podmínkách, důsledek toho proč se z tvého bratra stal taky nemocný deviát. NIC z toho není tvoje vina!!! Přestaň hledat pochopení u rodiny, nikdy se ti pochopeni z jejich strany nedostane. Jedina pomoc pro tebe je opravdovy odbornik,ktery se zaobira temito pripady. A tvoje nova rodina, kterou si tvoris sama. Posilam ti hooodne lasky❤❤❤❤

Děkuji.👍👍👍